Kytara, foukačka, zpěv
Jsem už starej, ale cítim se jako mladej. Někdy. Furt. Mezi muzikantskou partou je mi fajn, i když ty křížky už hodně
cítím. Mám 7 let lidušky na housle a stejně noty neovládám. Houslí jsem nechal, neboť můj otec donesl kytaru, na kterou neuměl. Pilně jsem cvičil, abych mu to nandal, jenže bigbeat mu neseděl, tak jsem byl neustále vpředu. Na vojně jsem se setkal s Karlem Peterkou a ten ve mě změnil cítění k muzice. I když jsem dál hobloval kytaru v tanečňákách, muzika, kterou děláme dnes, mi jde z duše. Je mi líto muzikantů, kteří by hráli, zakládali kapely, ale nic pro to neudělají. Já už toho asi taky moc neudělám. Jenom se nesmí zastavit rozjetej vlak...